Vytrvám, dokud neuspěji!
…programátor, uživatel/správce GNU/Linuxu.
…aneb jedna z cest k nízkému sebehodnocení.
„Buď na druhé hodný.“ „Neříkej, co se Ti na druhých nelíbí, není to slušné.“ „Neodmítej, když Tě někdo požádá o pomoc/spolupráci.“ „Okolí od Tebe očekává …, tak se tak chovej.“ Hezké věty? Jenže filosofie za nimi je cestou do pekel, která ničí. Snadno se zvrhne v totální ztrátu sebevědomí a extrémně nízké vlastní hodnocení.
Konečně jsem se „dokopal“ k prostudování knihy Hluboká práce – Pravidla pro soustředěný úspěch v roztěkaném světě. Dobře jsem udělal, donutil jsem se připomenout si některá základní pravidla pro rozumnou práci, jež jsem dlouhodobě ignoroval.
Mozek není sklad informací, ačkoliv jsme nezřídka přesvědčováni o opaku. Již na základní škole jsme drilováni ke skladování informací: „pamatuj si“, „vyjmenuj všechny německé císaře“, … S mozkem je to však jako s počítačem, zaplnění paměti jej zpomalí.
Efektivita, výkonost a kreativita. Klíčové pojmy, které musí zajímat každého, kdo nepracuje jen „u pásu“ (účetní prominou, ale také dělají na výrobním pásu čísel a datumů1 uzávěrek). Metoda Mít vše hotovo (GTD) mi usnadnila udržení si pořádku v hlavě, Pomodoro mi pomádá udržet časové úseky soustředění se na jednu činnost. A přiznám se, že pomodoro hodně bolí.
„Repetitio mater studiorum“ (česky: Opakování matka moudrosti) je staré latinské úsloví a pomoc druhým mě dostala k zopakování 1 000 × zveřejněných pouček z osobního rozvoje o stanovování cílů. Protože jsem sám vytváření fahr-planu zanedbal, je článek opakováním i pro mě :-(.
Umět pracovat efektivně není úplně triviální úkol. Úplné soustředění na úkol je mozek schopný zvládat asi 25 minut. Zřejmě nejsem jediný, kdo svou pozornost u počítače neupíná jen na pracovní úkoly, ale chaoticky přepíná mezi dalšími zájmy. Pomoci může technika Pomodoro.
