Štítek: MySQL
-
WordPress s SQLite
WordPress je od počátku spojen s uložením dat do MySQL/MariaDB. Některé „konkurenční“ CMS, neboli redakční systémy, umí i jiné databáze, například PostgreSQL, nebo lehkou SQLite.
-
WordPress: Použité šablony
Pro webové stránky je nezřídka potřebné připravit několik variant šablony, například pro „landing page“, jež nemá navigaci a používá zjednodušenou patičku. Občas se mi hodí i trochu jiná varianta pro domovskou stránku a stránky fungující jako „rozcestníky“.
-
SQL: podmínka v UPDATE
Každý, kdo pracuje při programování s databázemi, zná příkaz UPDATE a ví, jak se aktualizuje konkrétní řádek/řádky, když si je omezí podmínkami v části WHERE. I měněnou hodnotu lze zapodmínkovat, aby se ušetřil zbytečný dotaz.
-
MariaDB, kde to vázne vážení webhosteři?
MariaDB je na světě téměř 5 let (22. ledna 2009 byla vydána první verze) a ačkoliv si nachází cestu do distribucí GNU/Linuxu, aškoliv ji testují a nasazují provozovatelé nejvíce navštěvovaných webů, tak webhostingy, minimálně v ČR/SR ji zatím přehlíží. Zcela neoprávněně, stejně jako defakto ignorují PostgreSQL o němž lze napsat, že je to „funkčně open source konkurent Oracle“.
-
SQL: Indexujte a experimentujte s indexy
Dovolím si navázat na článek „Jak psát kód: Databázové indexy vytvářejte při psaní dotazů“ Jakuba Vrány. Na indexaci je dobré klást důraz při návrhu databáze, odobně ji řadím na 2. místo za správným ER modelem, a drtivá většina databází nabízí nástroj pro vyladění indexů. Vedle indexů stojí složité dotazy, jejichž využitím lze z SQL databáze dostat data efektivněji […]
-
Databáze pro eshop/cms, váhání mezi MySQL/MariaDB a SQLite
Evidentně nejsem první, kdo dospěl do stavu, kdy řešení webů v instantním open source systému začíná být nepohodlné. Nekritizuji funkčnost; byť ZenCart mi připadá jako učebnice toho, jak se psát nemá a hlavně jak nemá aplikace používat databázi; ale při potřebě dopsat vlastní rozšíření/úpravy to prostě bolí. Pronikání co cizího způsobu psaní kódu a prohledávání neznámého […]
-
MySQL: Vícesloupcový podvýběr
Výběry z tabulek jsou často využívány v nejjednodušší možné podobě SELECT * FROM `tabulka` WHERE podmina, zkušenější programátoři hnězdičku moc nepoužívají, vyjmenují pouze sloupce které potřebují, čímž trochu sníží datová zátěž pro přenosy mezi serverem a aplikací. Hodně používaný je JOIN (celá řada „programátorů“ skončí u LEFT JOIN) a v oprávněných případech někdo používá podvýběry.
-
PHP+MySQL: Nechápu některé „programátory“
Dávno pradávno, před 10 lety, jsem psal pro jednu incomingovou agenturu web. Nebylo moc času, tak práci převzala nejmenovaná firma, která se řadí mezi největší a nejlepší vývojáře webů v ČR. Majitele incomingové agentury poslali „k ledu“ (neposlali by, kdyby bych ochoten platit v desítkách tisíc za každou úpravu) a projekt se nedávno vrátil ke mně.
-
Více jazyků (pro web) v databázi
Vytvářet dnes systém (ať se jedná o CMS, nebo e-obchod), který má „natvrdo zadrátovaný“ jen jeden jazyk znamená omezení pro zákazníky, co kdyby chtěli v budoucnu zasáhnout i zahraniční trhy. Trvalé nadpisy a statické texty lze vyřešit snadno, použitím souboru s jejich definicemi, který se naimportuje podle patřičné jazykové verze u zákazníka, ale trochu těžší situace nastane u kategorií, zboží, článků.
-
MySQL: Vliv pohledů na výkon?
Není to tak dávno, co jsem psal o opomíjených pohledech v MySQL a tvrdil jsem, že mohou ušetřit čas. Jak se zdá, tak ušetří čas leda programátorovi, pokud je použije vhodným způsobem. Reálně mohou pohledy způsobit pokles výkonnosti. Otázka tedy pak tedy zní, kudy z problému ven, jestli přechodnou tabulkou, které se vytvoří pro otevřenou session, nebo ručním […]