Deset prstů

Psaní deseti prsty jsem jako předmět ve škole neměl. Dovednost je užitečná, že nelituji času, a peněz. Do 18.8.2023 se slevou.

Klávesnice

Psaní deseti prsty byla jedna z dovedností, jež mi chyběla. Ve škole mě to neučili, ale to není důvod nenaučit se sám, nepotřebuji ji nutně pro svou práci, nicméně se hodí. Opisování z učebnice jsem zkusil a zakotvil u dobré webové aplikace.

Tisíckrát jsem si musel připomenout „zpomal, zrychlíš“. Napřed je potřebné plynule zvládat klávesnici, automaticky přesouvat prsty, a teprve poté začít pilovat rychlost. Cílovou rychlost jsem si nastavil kolem 200 znaků za minutu u normálního textu; při psaní kódu je potřeba více přemýšlet, tam je výhodou nemuset hledat písmenka a soustředit se na myšlenku.

Váhání, zda se na „stará kolena“ učit psát všemi prsty urychlil jeden z oblíbených podcastů – „Z podpalubí“, konkrétně rozhovor s Jirkou Martiškem. Dobře vysvětlil benefity psaní deseti a je jen shoda náhod, že jeho projekt je tím, jenž mi pomáhá v této cestě.

QWERTY, nebo QWERTZ?

Národní rozložení klávesnice může být oříšek. Když se začínali používat psací stroje, byli jsme jednou ze zemí Rakouska-Uherska, takže bylo logické převzetí německého rozložení, jež má vůči anglickému přehozené klávesy y a z. Dlouho jsem preferoval českou variantu QWERTY, protože jsem si koukal pod prsty a diakritika i znaky často používané v programovacích jazycích ([]{}#&^) jsou tam kde jsou vyznačené na klávesnici. Na české QWERTZ si je potřebné zapamatovat jejich pozici, svalová paměť je mocná.

Častěji se uživatel dostane k počítači, kde je nastavená QWERTZ klávesnice, pokud chce psát všemi deseti, stále neopravovat překlepy, je výhodnější se naučit toto rozložení. Nemusí být vždy možnost si klávesnici přenastavit. Pokud má uživatel rozložení QWERTY dosti zaryté pod kůží, nebude změna bezbolestná.

Vyzkoušené varianty

Opisování z učebnice, kdy se člověk sám kontroluje, jak je na tom s rychlostí a chybovostí je dost nezáživné, pro samouka i dosti pracné. Tuto variantu jsem tedy zavrhl velmi rychle, po vyzkoušení.

Klavaro a KTouch

Dva programy, které jsou snad v každé distribuci GNU/Linuxu (a *BSD), se svobodnou licencí. Zda jsou k dispozici i pro platformu MS Windows jsem nekoukal. Existuje ale i další software.

KTouch, běžící v distribuci Fedora

Psaní hravě

Z několika možných variant online platforem jsem si vybral Psaní Hravě. Část prstokladu jsem měl trochu osvojenou ze zkoušení programů na počítači, uspořádání lekcí šlo ve stejných stopách. Psaní hravě se drží zásady Jana Amose Komenského, „škola hrou“, jednotlivé lekce nejsou jen tupým opisováním, ale pokaždé se několikrát prochází 4 hrami, jež postupně zrychlují a každý úspěch i neúspěch jsou komentovány nějakou zajímavostí (ostatně jejich počet by bylo příjemné navýšit 😁).

screenshot psanihrave.cz (Psaní hravě)

Pršící písmenka na rozcvičení při prvních krůčcích s dalšími klávesami, jedoucí slova, která uživatel nesmí nechat proletět doleva, několik slov na čas a opisování souvislejšího textu, které je o přesnosti, nikolivěk o rychlosti. To jsou ony 4 minihry každé lekce. Baví to mně a bude to bavit i mnohem mladší.

Poté, co uživatel dojde na konec základního kurzu, obdrží vygenerovaný certifikát. Bude se na zdi hezky vyjímat.

V režimu opisu textů je uživatel na chybu upozorněn, ale není „nucen“ ji opravit. Při výuce je to zřejmě správně.

Cena je nastavena dobře, v době článku na 790,– za doživotní licenci. Je to cena několika obědů, jež se mnohonásobně vrátí v lépe využitém čase. Příjemným bonusem jsou články, nejen s tipy pro lepší ergonomii. Ano, je to výborná investice.

Sleva na Psaní hravě

Pro start na Psaní hravě jsem pro své čtenáře získal slevový kód „MAREKTP“, na částku 100 KČ, který zadáte na stránce platby, po kliknutí na nápis „uplatnit poukaz/slevu“.

Konkurence

Bylo by škoda nezmínit konkurenci. Tou na první pohled nejlepší je Nedatluj. Má jiné pořadí výuky klávesnice, což se mi nezdálo optimální, protože jsem dříve zkoušel již zmíněné KTouch, tak pořadí učení se písmen mi tady nepřišlo moc optimální. Cena je přibližně stejná, jako u Psaní hravě. oceňuji oddělení lekcí pro levý a pravý Shift, za menší slabinu považuji neexistenci lekcí pro znaky []#&@{}.

Možným konkurentem, byť nepříliš zdatným, je Psaní všemi deseti. Dovoluje jen opisy textů z řádku, s možností si nahrát vlastní texty. Není potřebné se registrovat a funguje bezplatně; což jsou jedny z mála kladů.

Vcelku zajímavě se ukázal i kurz na stránkách „Umíme informatiku“ – Psaní všemi deseti. Webová aplikace je pohledná, uspořádání lekcí mi připadá rozumné, lekce a úrovně lze přeskakovat, byť jde jen o opisování z řádku. Cvičí se jen základní interpunkce, závorky a další „paznaky“ jsou přenechány k vlastnímu dohledání a nacvičení. Tato webová aplikace je zdarma.

Obrázek Umíme informatiku - psaní všemi deseti

Závěrečné slovo

Psaní všemi deseti je užitečná dovednost, i pokud potřebujete napsat jen několik emailů týdně. Investovaný čas se vrátí, ať již v podobě vyšší soustředěnosti na obsah, nebo vyšší rychlosti.

Argument o možnosti diktovat text je poměrně krátkozraký. Dovede si představit, že současně diktuje více, než jeden člověk v místnosti? Kolik firem dokáže mít kancelář pro každého pracovníka a kolik pracovníků je ochotných sedět stále „na samotce“. Nemluvě o schopnosti software dokonale porozumět textu a potřebě korektur u rozsáhlejších textů. Zkrátka, co stačí pro odpověď na zprávy v některé z mnoha (chatových) služeb, nemusí být dobré pro delší text.

Aktualizace 13.9.2022: Základní kurz jsem absolvoval, certifikát je již vystaven mezi znalostmi. Ještě piluji plynulost a rychlost, certifikát zaktualizuji, až budu psát přes 200 znaků za minutu 😊.