Cal Newport - přebal

Přečteno: Cal Newport – Hluboká práce

Konečně jsem se „dokopal“ k prostudování knihy Hluboká práce – Pravidla pro soustředěný úspěch v roztěkaném světě. Dobře jsem udělal, donutil jsem se připomenout si některá základní pravidla pro rozumnou práci, jež jsem dlouhodobě ignoroval.

Loading...

Jsem „bílý límeček“ a vím, že nejrozumnější kus práce udělám buď pozdě večer, nebo brzo ráno. Nikdo a nic neruší, takže se mohu naplno věnovat jen problému, jež si žádá mou pozornost. Ale všeho s mírou, vysoké soustředění udrží trénovaný mozek cca 4 hodiny denně, netrénovaný méně. Je to delší dobu, kdy jsem si pohrával s technikou pomodoro, ale „tvrdá segmentace“ času mi nefungovala dobře na složitější úkoly, ve flow je rozumnější se nenechat vyrušit; pro mělkou práci; například úředničinu; mi pomodoro funguje hezky, jen segment používám 45 minutový.

Telefony, emaily, on-line noviny, v neposlední řadě sociální sítě i IM přínáší do našich životů neskutečnou míru vyrušení a snižují efektivitu činností, které vyžadují dlouhé soustředění na řešení problému. Jednou ze základních vlastností mozku je, že po vyrušení chvíli trvá, než se vrátí k původní činnosti (někomu 10 minut, jinému 30 minut), takže opakovaná rozptýlení umí natáhnout hodinovou práci na několik hodin, kvůli časovým ztrátám než člověk znovu zaměří pozornost a urovná myšlenky.

Naše doba si mělkou práci defakto vynucuje, zejména v korporátním prostředí, ale malému množství mělké práce se nevyhnou ani freelanceři. Při mělké práci „přeskakují myšlenky jako opice“ a mozek dovede plnit jen rutinní záležitosti. Obhájci multiaskingu si připadají velmi efektivní, přeci toho dělají mnoho naráz, ale reálně dělají jen mělké činnosti. Za naprostou šílenost považuji módní open space „kanceláře“, kde je přemíra rušení a nedokážu pochopit, jak v takovém prostředí mohou pracovat vývojáři (ano i takovou pracovní zkušennost mám).

Už název knihy Hluboká práce velmi přesně vystihuje „jádro pudla“. Nicméně hluboké práci je věnována snad necelá polovina knihy, ve zbytku jsem vnímal spíš důraz na management efektivní práce, třeba s několika tipy na lehkou gamifikaci jež pomůže sebemotivaci.

Nesouzním s přístupem Cala Newporta k socálním sítím, radí úplné odstřižení. Ano mohou se stát extrémní ztrátou času, pro jedince náchylné k závislostem. Ale… Jiný přístup k nim bude mít marketingový pracovník, který propaguje firmu, jiný bude mít znalostní pracovník, který komunikuje v odborných skupinách a občas hledá zábavu/zajímavosti.

Co jsem se naučil (nebo si oživil)

  1. Je nutné si ohlídat časové bloky pro hlubokou práci a nevynucovat si jejich přerušování „protože je čas přerušit“.
  2. Mělkou práci (emaily, telefon, odpovědět na zprávy, …) soustředit do několika celistvých bloků a pokud možno ignorovat rušení v bloku hluboké práce.
  3. Práce se neudělá sama, zatímco si budu číst zajímavé články. Ale udělám ji rychle v bloku hluboké práce a pak mám čas na zábavu i rodinu.
  4. V jeden čas pracovat na jediném náročném úkolu. Nutit mozek držet současně myšlenky několika projektů je dost neefektivní a přitom mám datový sklad mimo svou hlavu.

Hlavně bod 4 je pro mě slabinou. Moc se mi zatím nedaří nemít otevřených více projektů současně (nemyšleno v jediném časovém bloku).

BTW

Knihu jsem studoval 2×, napřed jsem si ji „upirátil“ v angličtině, poté jsem si ji koupil v češtině. Jednou z motivací pro českou verzi byla podpora skvělého vydavatelství a v druhé řadě myšlenka, že v angličtině mi nejspíše unikají některé niance, anžto to není můj přirozený jazyk. Z anglické verze jsem si ale vzal více, četl jsem ji mnohem pozorněji. Kniha je čtivá a dobře přeložená, někdy až moc doslovně, což je škoda při květnatosti češtiny.

Nečekejte instantní zázrak, mozek potřebuje trénink a je zapotřebí si postupně vybudovat některé návyky. Lehký trénink potřebuje i okolí; pokud sedíte v kanceláři a váš email/IM odpovídá „nepřítomen, odpovím později“, tak bude chvíli trvat, než okolí začne akceptovat vaše doby hluboké práce a nebude vás považovat za ignoranta a blázna.

Dodatek: Tak dobří, že vás nepřehlédnou

Měl jsem půjčenou i další knihu Cala Newporta, „Tak dobří, že vás nepřehlédnou“. Nepřinesla mi nic nového, jen mi potvrdila chybnou myšlenku, která se opakuje několik posledních desetiletí o „následování své vášně“ (a úspěch i peníze si člověka najdou sami). Rád poslouchám hudbu, rád se podívám na dobré filmy, velmi rád čtu. Ale uživí mě některá z vyjmenovaných činností? Zkrátka a dobře, pokud si chcete zničit život, jděte jen za svou vášní.

Věnuji se programování, práci s daty. I přes dlouhé oddalování práce s databázemi, což je především aplikovaná matematika, jsem se je naučil. Udělat návrh databáze kompaktní a aby byla rychlá, je úžasná práce, k níž někdy patří i neskutečné množství slepých cest (teoreticky správný nápad prostě někdy funguje hůře, než méně optimalizovaná varianta). Programování i databáze jsou náročné, velmi zajímavé i lukrativní.

Hlavní myslenka se dá shrnout do jedné věty: „Dělejte to co umíte, za co vám druzí zaplatí a naučte se to milovat.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.