Proč zrušit letní čas

Trochu matení pojmů a dostatečné množství nelogických argumentů doprovází pravidelné přeřizování hodin mezi letním a pásmovým časem. Kdo se nekoukl do historie, používá dosti nekorektní pojem „zimní čas“, ale to bych asi moc neřešil.

Pásmový, letní a zimní čas

Pásmový čas, neboli čas našeho časového pásma je pro nás nejpřirozenější, až do 30. dubna 1916 jsme nic jiného neznali. V průběhu let letní čas průběžně mizel a zase se objevoval, trvale se u nás usadil „až“ v roce 1979.

Letní čas se „předchází o hodinu vůči času pásmovému.

Zimní čas lze nalézt v zákoně 212/1946 a přestože jej máme v zákoně dodnes, tak byl použit jen jednou; 1. prosince 1946 – 23. února 1947. Význam měl, v energetické síti chybělo asi 10 % výkonu a zimní čas měl pomoci k optimálnějšímu rozložení spotřeby.

Ostatně úsporami elektřiny se vždy odůvodňovalo i zavedení letního času. Dnes se tímto opatřením prý ušetří 1 % elektřiny a to jen několik dní/týdnů kolem rovnodennosti.

Jediný čas

Ona minoritní úspora energií je snad jediný „rozumný“ důvod, proč zachovat přecházení mezi letním a pásmovým časem. V historii byl tento důvod trochu pádnější, ale vývoj techniky nutnost změnil.

Zatím mi není tolik let, abych měl problém zvládnout posunout denní rytmus o hodinu. Vstřebám to během několika dní.

Avšak jako astronomický hobbík jsem z letního času otráven, tak dokonale, že mám chuť teleskop zabalit a vybalil bych jej až v říjnu. Vychýlený čas posouvá půlnoc na reálnou 1 hodinu ráno, tmavá obloha je v pozdní hodinu a pozorovatelsky příjemné počasí člověk fakticky prospí, protože potřebuje druhý den vstávat.

Jako radioamatér jsem zvyklý mít na stole 2. hodiny, protože do hamlogu se časy spojení píšou v UTC (tj. astronomickém čase na nultém poledníku).

Aktivita za zrušení změn času je a už se konečně dostala i půdu europarlamentu. Bohužel však nechápu, že většina by radši zachovala letní čas, tj. ten vyšinutý, než astronomický, příslušný k pásmu, kde žijí.