Jakou distribuci na desktop/laptop?

Námětem se opět stala diskuse s kolegou z vysoké školy, který se mě ptal, kterou distribuci bych si dal na desktop. Ptal se, zda existuje od Fedory něco ve stylu LTS (verze s prodlouženou podporou), známého od Ubuntu. Odpověděl jsem jen CentOS, Sceintific Linux, nebo Red Hat Enterprise Linux, kteroužto volbu definuje množství peněz, jež lze investovat.

Klony RHELu

Red Hat Enterprise Linux, dále budu používat známou zkratku RHEL rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co lze nalézt mezi distribucemi GNU/Linuxu. Ve svém boji o nejlepší distribuci, pro produkční nasazení na servery/desktopy, má jediného seriózního konkurenta, Debian. Bohužel v neprospěch Debianu hraje existence pouze komunitní podpory a krátký čas podpory starší řady po vydání nové. RHEL je však komerční distribuce, zákazník kupuje technickou podporu, a pro běžného uživatele jsou náklady na RHEL nepřijatelné.

Red Hat velmi respektuje licence software a uvolňuje veškeré zdrojové kódy, byť stylem aby to „pijavice“ (především Oracle Linux) neměly úplně snadné. Z RHELu tak mohlo vzniknout několik, plně binárně kompatibilních, derivátů:

  • CentOS je asi tím nejznámějším. Od ledna 2014 to už není jen nezávislý derivát, ale komunitní projekt zastřešený mateřským Red Hatem. Vývoj této distribuce je dávno nejtěsněji spjat s RHELem.
  • Scientific Linux je další klon, avšak jeho vývoj má v rukou mimo jiné slavný CERN. Nikdy jsem s ním nepracoval delší dobu. Snad až na několik předvybraných aplikací se rozdíly vůči CentOS/RHEL najdou jen těžko.
  • Oracle Linux také čerpá ze zdrojových kódů uvolňovaných Red Hatem, ale existuje možnost instalace aktuálnějšího jádra (což by mohli ocenit majitele hardware, který RHEL ve svém jádře ještě nepodporuje).

  • Jen odkazem:
    • ClearOS
    • Yellow Dog Linux, trochu speciálka pro mikroprocesory Power/PowerPC/Cell, ale shánějte pod YDL hardware 🙁 (vyjma vcelku běžné Sony Playstation 3).
    • ROSA, která už podle verze jádra (řada 3) není pouhým rebuildem zdrojáků od RH.

Kdo hledá najde, ale pořádná řádka klonů RHELu už jsou opuštěné projekty (Tao Linux, White Box Enterprise Linux, …).

Pokud se jedná o server, je pro mě jednoznačnou volbou přímo Red Hat Enterprise Linux, nebo CentOS, záleží jen na tom, kolik peněz je na straně toho, kdo server bude provozovat. Ohledně desktopu bych asi vyzkoušel ROSA desktop, pokud bych měl hardware, který není podporován jádrem CentOSu/RHELu.

Fedora (a klon)

Fedora je pro mě jednoznačná volba na domácí desktop/laptop, ale vzhledem ke stabilitě ji lze nasadit i na produkční desktop. Není verze s prodlouženou podporou, ale fedup je již velmi dobře odladěn a přechod na novou verzi je otázka maximálně 2—3 hodin (záleží na množství software nainstalovaného software a rychlosti internetového připojení), během nichž u počítače sedět nemusím.

Po přechodu na verzi Fedora 20 jsem se vrátil k GTK desktopu, avšak jsem si zvolil Cinnamon, místo obligátního GNOME3, nebo XFce. Cinnamon už není „pouhou nadstavbou“ GNOME3, ale samostatným projektem, který má to, co jsem po příchodu GNOME3 postrádal (logické pracovní plochy, „tlačítko Start“). Fedoru používám od verze 17, osvědčila se a ještě jednou se „musím“ vývojářům omluvit za to, že jsem ji považoval za nestabilní alfa verzi budoucího RHELu.

Doufám, že do příští verze RHELu, a odvozených distribucí, se z Fedory dostane podpora Delta rpm, jež při aktualizaci dokáže ušetřit čas a přenosové pásmo, jelikož se nestahují celé binární balíky. Drpm stahuje jen rozdíl (delta) mezi nainstalovaným balíkem a aktualizací, je-li to možné.

Korora Project

Fedora je docela oblíbená mezi tvůrci odvozených distribucí, pravda nedosahuje obliby Debianu a Ubuntu. Ze všech možných odvozenin se nejpoužitelnější zdá Korora Project, kterou lze přirovnat k Mint Linuxu, tj. nad standardní verzi přináší instalaci kodeků a software, jež není v mateřské distribuci především kvůli problematickým licencím. Úpravy jsou minimální a bez problémů funguje software z repozitářů Fedory (což u forků distribucí ne vždy platí, zkuste si třeba do Ubuntu dát repozitáře Debianu).

2 komentáře u „Jakou distribuci na desktop/laptop?“

    1. [Adam:] Taky varianta. Zkoušel jsem, fungovalo, ale k srdci nepřirostlo, nedovedl jsem si zvyknout na Yast. Asi je to blbý důvod.
      BTW: Za těch 17 let s Un*xem vyzkoušel leccos (Red Hat, Slackware, Mandrake/Mandriva, Ubuntu, OpenSUSE, Debian, Fedora, CentOS, FreeBSD a DesktopBSD).

Komentáře jsou uzavřeny.