LibreOffice 4: zdarma a profesionálně

Uživatelé GNU/Linuxu to neměli na začátku 21. století jednoduché. Použitelný kancelářský balík nebyl k dispozici, KOffice i programy volně řazené do balíku GNOME Office (Gnumeric, AbiWord, Dia a další) byly v plenkách. Téměř jedinou použitelnou možností byl německý balík StarOffice; občas označovaný jako StarSuite; firmy StarDivision, jíž v roce 1999 koupil SUN Microsystems a vedle StarOffice, s komerční podporou, se vyvíjel svobodný balík OpenOffice.org. Nedlouho po koupi SUN Microsystems Oraclem máme dvě svobodná konkurenční řešení vycházející ze stejných základů – OpenOffice.org a LibreOffice.

Základy dnešního komplexního balíku položil Marco Börries, který roku 1984 (ve věku 16 let) založil firmu StarDivision, která vytvořila StarWriter pro 8 bitové počítače Amstrad CPC s CP/M a Commodore 64. Později přišly další portace. Od roku 1998 byl existující balík StarOffice nabízen zdarma a SUN Microsystems firmu, který chtěl konkurovat Microsoftu, získal za „lidovou cenu“ US$ 73,5 mil. SUN Microsystems otevřel zdrojové kódy, z nichž vznikla svobodná verze OpenOffice.org. Vylepšená verze, například o databázi Adabas, makro konvertor pro VBA, vycházela z OpenOffice.org a firmy získaly komerční podporu za velmi slušných podmínek. Bohužel i legendární SUN Microsystems se stal cílem akvizice, kupujícím byl mocný Oracle. Oracle se pokusil ukončit existenci komunitního kancelářského balíku, pracovat jen na uzavřeném vývoji, ale musel čelit odchodu klíčových vývojářů, vzniku The Document Foundation a forkování OpenOffice.org pod novým jménem LibreOffice. Začátkem června 2011 předal Oracle další vývoj The Apache Software Foundation. LibreOffice a OpenOffice.org se vyvíjí nezávisle na sobě, LibreOffice má aktivnější vývojáře i větší zastoupení v distribucích GNU/Linuxu.

Přibližně 2 roky a 4 měsíce, tj. od verze 3.3.0 beta 1, vzniklé při oddělení vývoje LibreOffice, uplynuly do vydání verze LibreOffice 4.0. LibreOffice byly v době vydání dostupné pro běžně používané operační systémy a byly připraveny balíky pro běžné distribuce GNU/Linuxu.

Z novinek LibreOffice stojí za zmínku:

  • Podpora dokumentů programů Microsoft VISIO a Microsoft Publisher.
  • ychlejší načítání/ukládání ODS, RTF a XLSX (subjektivně je vidět až na velkých souborech).
  • Nové ikonky, možnost perzonalizace pomocí Personas (témata Mozilly Firefox), ubuntusté ocení integraci do Unity.
  • V systému GNU/Linux podpora dálkového ovládání Impressu z telefonu s OS Android, do budoucna má fungovat na všech systémech, kam jsou LibreOffice portovány.
  • Podpora adresáře poštovního klienta Thunderbird v programu Base.
  • PDF Import, konzole Presenteru, a Python Scripting Provider nejsou přibalená rozšíření, ale přímou součástí balíku.

To že vývojáři nepřešli na rozhraní Ribbon spíše oceňuji, jak prospívá produktivitě mi zatím nikdo nedokázal, ani se mi nelíbí. Většina změn je ukryta pod povrchem, na první pohled je vidět jen minimum.

Na LibreOffice jsem přešel když první, z mnou používaných, distribuce GNU/Linuxu měla LO v základní instalaci (trochu se zdráhám používat neoficiální repozitáře). Dnes balík používám i na MS Windows, přestože mám Microsoft Office 2007 Professional legálně zakoupené, důvodem je několik rozšíření a šablon, na něž jsem uvykl.

Kdysi jsem zaznamenal hlášku o „nemožnosti postavit vesmírnou stanici v garáži“, ale vývojáři LibreOffice jasně ukazují, že i komunitní práce přináší velké výsledky.

Instalace pro MS Windows měla i českou lokalizaci. Verze pro GNU/Linux (zatím jsem ji neměl v repozitářích distribucí Fedora 18 a Ubuntu 12.10) se mnou zatím česky nemluví a pro instalaci jsou ke stažení balíky i s popisem posupů.