Linux zdarma, aneb dá se na něm vydělat?

Jsem z těch, kteří se občas ozvou, že GNU/Linux není systémem zdarma, byť je zcela legální mít většinu distribucí na desktopu zdarma. Zcela jiná situace může být v oblasti nasazení na serverech.

Během ranní přípravy zpráviček pro domovský portál LinuxSoft.cz jsem narazil i na článeček o potřebě podpory pro vývojáře Ubuntu v horizontu 3—5 let, který vlastně poukázal na nevýdělečnost nejpopulárnější distribuce Ubuntu Linuxu. Mark Shuttleworth bude ještě několik let ze své kapsy dotovat vývoj desktopového Ubuntu, což by teoreticky mohlo stačit a poté by mohlo Ubuntu vydělávat samo na sebe. Pokud se výdělečným nestane, uvidíme možná konec dnes nejpopulárnější distribuce.

Mark Shuttleworth tím vlastně ukázal, že GNU/Linuxový desktop je zatím prodělečnou záležitostí. Většina profesionálních společností, které se starají o dodávky do firem, vydělává na nasazení GNU/Linuxu na servery, tam totiž zákazníci kupují i technickou podporu a za tu je zvykem platit. U několika firem se platí i za profesionální desktopové distribuce GNU/Linuxu, ale vzhledem k velmi nízké penetraci GNU/Linuxu na desktopech a mírným podmínkám je často počet koupených licencí výrazně menší, než počet desktopů, kde je GNU/Linux nainstalován, samozřejmě, že v  rámci podmínek povolených tím kterým tvůrcem distribuce.

Už několikrát jsem psal, že GNU/Linux není zdarma, přestože je legální mít na desktopu distribuci, kterou si uživatel stáhne zdarma. Do vývoje GNU/Linuxu investují firmy obrovské prostředky a to nejen ty, jejich jméno je výslovně spjaté s nějakou GNU/Linuxovou distribucí; například Novell a Red Hat; ale velké investice jsou i ze strany IBM, Intelu a dalších, snad vyjma Microsoftu . Obvykle při koupi distribuce GNU/Linuxu, tj. při platbě za ní, čekám přidanou hodnotu, oproti tomu co je ke stažení zdarma, například, příručku, nebo technickou podporu.

Tím, že je spousta distribucí ke stažení zdarma a zdarma často nechávají desktopové verze i profesionální tvůrci, je trh mírně pokřivený. Kdo chce za desktop do domácnosti i minimální platbu je zpravidla ve špatném světle a přitom si uživatelé neuvědomují, že by za velmi přijatelný peníz koupili nejen holý operační systém, ale i balík aplikací pro všechny možné práce, ať již kancelářské, grafické, nebo vývojářské. Osobně je mi nepochopitelný přístum Cannonical, který zdarma zasílá lisovaná CD s GNU/Linuxem, je to sice krásné, ale musí to být dost nákladné, cena US$ 5 za 1 CD by byla lepší, než přijatelná, a Cannnical by tím získal nemalý příspěvek na vývoj distribuce, společností, které koupí podporu pro Ubuntu zřejmě moc nebude a proč by se prostí uživatelé nemohli alespoň drobným financováním podílet na nákladech na vývoj.

Pokud se pamatuji dobře, měli by Red Hat a Novell postupně utlumit vývoj desktopových verzí svých distribucí, protože jde o segment, který je prodělečný a nikoliv výdělečný. Serverový trh je efektivní.

Poněkudsi zajímavější kapitolou, vedle distribucí GNU/Linuxu, jsou operační systémy z rodiny BSD, tj. NetBSD, FreeBSD a OpenBSD; jmenuji jen ty hlavní. Jsou k dispozici zdarma a vyjma OpenBSD není vidět výrazná komerční aktivita, která by generovala finance na jejich vývoj. BSD  systémy jsou velmi pravděpodobně ještě o stupínek výše, co se týče kvality, ale jejich penetrace je i ve srovnání s GNU/Linuxem naprosto tristní. OpenSolaris snad nemá cenu komentovat, jeho uživatelé nejsou snad vůbec vidět, přestože jde o systém kvalitní.

Na GNU/Linuxu se dají vydělávat nemalé peníze, umožňuje to GPL, ale příjmy se generují službami, nebo technickou podporou. Ještě dlouho bude trvat, než budou tvůrci desktopových distribucí ziskoví, snad jedinými světlými výjimkami jsou Xandros a Mandriva, byť i ti dodávají GNU/Linux na servery.

Jeden komentář u “Linux zdarma, aneb dá se na něm vydělat?”

  1. Nikdy jsem nepočítal s tím, že by mohl být Linux ziskový jako takový, pokud pomineme různé Enterprise distribuce. Programy pod GPL licencí jsou zdarma, zde se moc vydělat nedá. Ale jako perspektivní vidím řešení „na klíč“. V rámci konkurenčního boje by poskytovatelé řešení mohli argumentovat úsporami na licencích a to i v případě, že vývoj tohoto řešení by byl o něco dražší, než proprietární software.
    Úspory na licencích by tento rozdíl vynahradily.
    Dodavatel by ručil funkčností řešení a odběratel by se nemusel bát, že mu něco nebude fungovat. Samozřejmostí by měl být hot-line a další poradenská služba…

Komentáře jsou uzavřeny.