Od XFce/Gnome ke KDE a časem možná jinam (zpět)?

Přešel jsem (alespoň zkušebně) z XFce a Gnome na KDE, které se mi zatím docela líbí. Důvody pro jsem měl. Jestli u KDE zůstanu uvidím časem, ale zatím se mi docela líbí.

Po dobu cca 10 let jsem uživatelem operačního systému GNU/Linux, mé nadšení pro svobodné systémy jsem sepsal i na jedné informační stránce (ne blogspotu) tohoto deníku. Začínal jsem na Slackware, dodnes vzpomínám na stahování téměř 30 instalačních disket přes modem s rychlostí 14.4 kbit/s, ale při špatném přístupu k internetu v roce 1997 a z toho plynoucímu nedostatku informací to byla velmi obtížná volba. V roce 1998 vyšel ve vydavatelství Computer Press Red Hat Linux 5.1 a s upgrady jsem na RH zůstal až do roku 2001, tj. do verze 7.0. V roce 2001 se mi povedlo získat Mandrake Linux 8.0, na němž jsem setrval až do verze Mandriva Linux 2005 (což byla v podstatě testovací verze). Distribuci jsem měnil, protože jsem byl z této verze značně roztrpčen a přešel jsem na Ubuntu, na Mandriva Linux jsem však zcela nezanevřel a pravidelně se s ním setkávám, když jej recenzuji pro můj domovský portál LinuxSoft.cz a nově pro Živě.cz, poslední verze jsou opravdu velmi povedené.

Co se týče desktopu, nejsem konzervativně vázán na jediný desktop. Zpočátku jsem používal KDE, ale ve verzi 2.0 se stalo příliš náročné na možnosti mého počítače, takže jsem jej vyměnil za, vskutku minimalistický Window Maker. Později jsem objevil XFce, v té době ve verzi 3.x, které se mi velmi zalíbilo. To bylo ještě na Mandrake Linuxu. S přechodem na Ubuntu (předtím byla posílena RAM počítače) jsem používal na desktopu Gnome, ale na slabém laptopu, kterým jsem v té době disponoval, jsem setrval u XFce. Poslední dobou si nemohu stěžovat na slabý hardware, hry nehraji, tudíž 1.4GHz Celeron v laptopu je dostatečný, jsem se vrátil na jistou dobu ke Gnome.

Jak už to ale bývá. Pro svůj portál píšu seriál o softwarových novinkách a to mimo jiné obnáší častou instalaci software ze zdrojových kódů, čímž se po několika měsících stane systém špatně použitelný a nestabilní, nehledě k tomu, že mi přestávaly fungovat i velmi důležité servery pro vývoj (PostgreSQL). Rozhodl jsem se pro přeinstalování systému a protože jsem líný na ruční instalaci i nastavování všeho, jako bonus vcelku znám Ubuntu, logickou volbou byla některá z distribucí rodiny Ubuntu.

Tou volbou je Kubuntu 7.04 „Feisty Fawn“, které nabízí jednu z posledních verzí KDE 3.5.6. Proč jsem nezůstal u Gnome/XFce? Protože chci poznat i něco jiného. Poslední měsíce čtu dost chvály na pokroky a odladěnost KDE, které je podstatně méně náročné, než v počátečních verzích 3. řady, nehledě k vynikající funkčnosti.

Musím uznat, že KDE je v současnosti opravdu povedeným desktopem. Na začátku jsem si užil menší martýrium vypínání všech zbytečných efektů (zvolil bych výchozí nastavení obráceně, vše zbytečné povypínat a kdo chce ať si ty nesmysle zapne) a nastavení všech mnou používaných programů, což obnášelo obnovení kanálů v RSS čtečce, nastavení mua (jenž jsem vyměnil z Claws-Mailu na KMail) a nakonec ještě nastavení vývojového prostředí pro web.

Zatím jsem docela spokojen, byť KDE nemám zvládnuté jako XFce a Gnome. Má spousty nastavení, která jsou podle mě vcelku zbytečná a začínajícím uživatelům mohou pořádně zamotat hlavu, ale jeví se mi velmi rychlé a méně náročné na systém, než je současná verze Gnome. Pár týdnů budu používat Ubuntu s KDE a pak se rozhodnu, jestli u něj zůstanu, nebo se vrátím ke Gnome.